Berlín

Berlín - základní informace

Berlín je hlavní a největší město a jednou ze spolkových zemí Spolkové republiky Německa. Je jedním z nejvlivnějších měst v rámci Evropské politiky, kultury a vědy. Je domovem několika světově známých a prominentních univerzit, výzkumných fakult a muzeí. Berlín je sídlem federální vlády a také křižovatkou národní, regionální a lokální politiky.

Berlín je velmi velké město, jeho rozloha činí 891,82 km². Stejnou plochu by měl Mnichov, Stuttgart a Frankfurt nad Mohanem, kdyby se spojili dohromady. Berlín leží v severovýchodním Německu, v oblasti Braniborska v jezernaté krajině při ústí řeky Havoly do Sprévy. Od hranic s Polskem dělí Berlín pouhých 70 km. Berlín se stal nezávislým státem, jako jedno ze tří německých měst (také Hamburk a Brémy). Je rozdělen na 12 samosprávných částí v němčině nazývaných Bezirke.

V listopadu 2005 čítal počet obyvatel 3 396 990. Je tedy druhým nejlidnatějším městem v Evropské unii. Hustota zalidnění berlínského regionu je 3 812 obyvatel na čtvereční kilometr. Žijí zde lidé z více než 185 zemí. Nejpočetnější skupinu tvoří Turci, Poláci, obyvatelé Srbska a Černé Hory, Rusové, Italové a Američané. Právě kvůli rozmanitému obyvatelstvu má město svou úžasnou konglomeraci a kosmopolitní charakter. Čtvrtě, příměstské části a centrum jsou různorodé a mají svou jedinečnou atmosférou. Berlín je rušné město, ve kterém se často konají různé festivaly a navštívit se dá 300 klubů nebo 7 000 barů a restaurací.

Historie Berlína

Berlín byl založen ve 13. století z původní slovanské osady. Město se začalo rozrůstat a získávalo stále větší význam. V 17. století se zde rozrostla manufakturní výroba porcelánu a textilu. V 19. století prošlo město průmyslovým rozvojem. Od roku 1871 se stal Berlín hlavním městem Německa.

Z celé historie Berlína je jistě nejznámějším obdobím druhá světová válka a studená válka. Toto období také město nejvíce ovlivnilo. Po válce si vítězné velmoci rozdělily Německo na čtyři zóny a hlavní město stihl stejný osud. Každá z vítězných zemí (Velká Británie, Francie, USA a SSSR) kontrolovaly jednu část země a Berlína. Západní spojenecké síly zformovaly Západní Berlín, Sovětský svaz Východní Berlín. Rostoucí politické neshody vedly k Berlínské blokádě (hospodářská blokáda Západního Berlína, která trvala od 24. června 1948 do 11. května 1949, kdy muselo být jídlo a všechno ostatní dováženo letecky, protože Sovětský svaz odřízl cestu do Západního Berlína). Napětí mezi oběma stranami vedlo ke stavbě Berlínské zdi mezi Východním a Západním Německem 13. srpna 1961. Přechodnou hranicí se 27. října 1961 stalo místo zvané Checkpoint Charlie. Berlín byl znovu sjednocený 3. října 1990 a zeď byla zničena obyvateli. Ve městě se ještě dnes nacházejí části této zdi. Po zhroucení komunistického režimu a po opětovném spojení Německa byl Berlín určen hlavním městem celého státu.

Památky v Berlíně

Braniborská brána

Neodmyslitelnou berlínskou památkou je zajistě Braniborská brána (Brandenburger Tor). Nachází se v samém centru města mezi hlavními velkými třídami – Unter den Linden a Straße des 17. Juni. Postavena byla již v roce 1734 jako brána v tehdejším berlínském opevnění. O několik let později byla přestavěna do dnešní klasicistní podoby. Poškozená byla během druhé světové války, proto musela být v padesátých letech minulého století rekonstruována. Když bylo město rozděleno berlínskou zdí, byla brána v hraničním pásmu a nepřístupná. Braniborská brána dosahuje 26 metrů, široká je 65,5 metrů a dlouhá 11 metrů. Brána zažila mnoho historických událostí, projížděl jí například německý císař, ale i představitelé nacistické NSDAP nebo sovětská vojska.

Reichstag

Budova Říšského sněmu, Reichstag, stojí nedaleko Braniborské brány. Budova byla postavena jako sídlo Říšského sněmu, dnes v něm sídlí německý parlament. Otevřena byla v roce 1894, její činnost však byla v roce 1933 přerušena, protože byla schválně zapálena nacisty – tzv. Požár Římského sněmu. Na konci druhé světové války pří Bitvě o Berlín byla budova opět poničena bombardováním sovětskými vojsky. Rekonstrukcí prošla v letech 1961-1964 a 1995-1999, při této opravě byla budově přidána kopule, která slouží zároveň jako vyhlídka, na které je vstup zdarma.

Památník holokaustu

17 let trvaly diskuse, plánování a stavby až byl nakonec roku 2005 otevřený památník zavražděných evropských židů, všeobecně známý jako památník holokaustu. Nachází se nedaleko od Braniborské brány a to i přesto, že měl původně stát mimo centrum.

Siegessäule

Za Braniborskou bránou si mohou turisté odpočinout od ruchu Berlína a projít se v převelikém parku Tiergarten, který je zakončen monumentem Siegessäule. Tento vítězný sloup z roku 1873 má připomínat pruské vítězství. Známý je ze záběrů z tanečního festivalu Love Parade či z filmu Nebe nad Berlínem.

Berlínská televizní věž

Berlínská televizní věž (Berliner Fernsehturm) se nachází přímo v centru Berlína u náměstí Alexanderplatz. Její stavba se konala v letech 1965-1969 a organizovala jí Německá demokratická republika. I s anténou měří 368 metrů, je tedy čtvrtou nejvyšší stavbou v Evropě, která volně stojí. Na jejím vrcholu se nachází pozorovatelna a restaurace, která se otáčí.

East Side Gallery

Zbytky berlínské zdi jsou vidět na různých místech po celém městě, většinou se ale jedná jen o krátké kousky. East Side Gallery je dnes jediný souvislý zbytek zdi, který zůstal po nadšení během jejího odstraňování. Nachází se na březích řeky Sprévy a je dlouhý 1,3 km. Na jeho malbách, které jsou motivovány náměty z historie zdi, se podílelo okolo 100 umělců.